![]() |
OÚ Doubravčice Obecní 94 282 01 |
tel.: 321 677 901 |
Úřední hodiny: |
IČ: 00235369 |
Jaroslav Prkno, starosta Kristýna Holubová, místostarostka |
František Chmelenský, Martin Hladík, |
zastupitelé obce od října 2014 |
V roce 2011 jsme si připomenuli 680 let od první dochované písemné zmínky o naší obci. Jedná se o darovací listinu s pečetí krále Jana Lucemburského, datovanou v srpnu 1331.
Oslavy tohoto výročí úspěšně proběhly 3.- 4. září 2011. Fotografie z oslav a ze slavnostního požehnání nové obecní kapličky naleznete ve fotogalerii.
V lednu roku 2011 zadalo zastupitelstvo obce tvorbu znaku a vlajky pro naši obec. Návrh zpracoval Mgr. Jan Tejkal (Heraldická tvorba Ostrava). Obci bylo předloženo několik variant, z nichž byla zvolena finální verze (č. 15). Návrh znaku a vlajky byl předán Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, která ho v listopadu 2011 schválila. K předání dekretu symbolů obce, předsedkyní Poslanecké sněmovny, došlo v lednu 2012. Více info ZDE.
Starosta v případě krizové situace v katastru obce Doubravčice: 776 324 423 Lékaři - při bezprostředním ohrožení života: 155 - lékařská pohotovost Kolín: 321 723 000 - nemocnice Kolín: 321 756 111, nemocnice s poliklinikou Č. Brod: 321 610 811 |
ČEZ - 840 850 860 |
![]() |
![]() |
![]() |
Strana 2 z 2
Stručné dějiny obce DOBA KAMENNÁ, BRONZOVÁ, SLOVANSKÁ
DOBA SLAVNÍKOVSKÁ A PŘEMYSLOVSKÁ
První písemně doložená zmínka o vsi Doubravčice pochází z roku 1331, z období vlády Jana Lucemburského. V královské listině stojí, že ves dala královna Eliška Přemyslovna, za svého života, v manství jistému Hrozkovi z Hoholic. (nabízí se varianta, že se jednalo o jednoho z pánů z Hoholic, dnešních Úholiček u Roztok u Prahy). Další písemné zprávy jsou z roku 1357, kdy v nedaleké Klášterní Skalici založil Dětřich (Theodorik) z Portic cisterciácký klášter. Ve stejném roce zakoupil tento příbuzný pánů z Pardubic, biskup mindenský, probošt vyšehradský a kancléř císaře Karla IV. od pana Ješka z Náchoda (držitele černokosteleckého panství) pozemky u Doubravčic, na výstavbu kamenného hradu. O několik let později přikoupil i další pozemky a nechal vystavět dvůr s tvrzí zvanou Dolánky (zánik uváden v 16.století). Klášterní hrad dostal název Šemberk (Schönberg) a zůstal v držení cisterciáků až do husitských válek, kdy byl, pravděpodobě husity, zcela zničen.
DOBA SMIŘICKÝCH
DOBA LIECHTENSTEINSKÁ
Zhruba o sto let později se dědičkou panství stává Marie Terezie, kněžna z Lichtenštejnu, provdaná za vévodu Tomáše Emanuela (Evžena) Savojského. Vládne zde neuvěřitelných 60 let a je svými poddanými velmi oblíbena; lidově se jí říkalo Savojka (Cafojka). Kromě péče o chudé a nemocné, zřízení fondů a nadace, nechala přestavět či nově vybudovat několik kostelů a budov v okolních vsích, na panství postavila sochy sv. Donáta a nařídila stavbu zvoniček. Je zaznamenáno, že Marie Terezie k nim objednala 33 zvonů. V Doubravčicích byla zvonička na návsi, patrně v místě dnešního pomníku padlým v 1. sv. válce (předpokládané vyobrazení zvoničky viz. ilustrace). Pozn. toto vyobrazení se potvrdilo, nalezla se pohlednice se záberem na náves v době, kdy ještě zvonička existovala.
Počátky zvoniček
Ke vzniku obecních zvoniček dal popud především ohňový patent Marie Terezie, vydaný 21. srpna roku 1751. Obsahoval celkem 30 článků, které kromě nařízení zvonit, pokud vartýř vidí požár , a mít zvonek v každé obci, vydával také nařízení sázet stromy mezi domy, mít na návsi rybníček aj. Patent byl později ještě zpřísněn 24. ledna r. 1787 Josefem II., který zjistil, že vrchnost k jeho realizaci přistupuje velmi liknavě. Tato liknavost byla také důvodem, proč zvoničky mívají velmi variabilní výstavbu a rozměry - neboť se liší nejen teritoriálně a dobově, ale také podle majetkových možností vrchnosti.
Nejjednodušším typem obecní zvoničky je, když se zvonek zavěsí do koruny stromu - někdy není ani zastřešen. Tímto stromem bývá zpravidla mohutná návesní lípa, dub apod., není to však obecně platným pravidlem - například v Oslavici u Žďáru n. S. visel zvonek až do r. 1839 na švestce. Listí stromu velmi oslabuje slyšitelnost zvonku, proto se místo toho nahrazují zvoničky v rozsochách stromů samostatně stojícím rozsochatým kůlem, rovněž někdy zastřešeným. Tomuto typu se říká dvoják, zouvák nebo též vidlák (označení se zaměňují). Podobně jednoduchá zvonička je tvořena nikoli jedním rozsochatým kmenem, ale dvěma kmeny, nazývá se šrák. Dalším vývojovým krokem ve výstavbě zvoničky je vystavění boudy kolem kůlu. Tato bouda umožňuje zvoníkovi lépe čelit nepřízni počasí při zvonění, je ji též možné zamknout a navíc zvyšuje stabilitu kůlu. Posledním krokem je pak snaha, aby tato bouda byla nejen trvanlivá, ale také reprezentativní, a proto bývá více či méně architektonicky a slohově provedena. Bouda pak mívá kůl buď uvnitř nebo na své střeše.
V době Marie Terezie Savojské proběhla válka o rakouské dědictví a válka sedmiletá, ale ty nijak významně obec neovlivnily.
Obec Doubravčice byla původně školou přidělena ke Škvorci, v letech 1685 - 1770 si občas vydržovala vlastního kantora. Teprve roku 1770 je v obci první řádně ustanovený učitel. Škola v Doubravčicích byla jednotřídní, navštěvovaly ji i děti ze Štíhlic a Masojed.
V polovině 19. stol. padl návrh na zřízení železnice (tzv. Olomoucko-pražská dráha), která měla vést přes Kostelec nad Černými lesy a přes vesnice do Prahy. Kostelečtí však stavbu zamítli a tak dráha byla vybudována přes Český Brod, který od té doby vzkvétal a s ním i okolní vesnice u trati. Nádraží v Českém Brodě bylo dokončeno r. 1844, v roce 1929 bylo částečně zbořeno a přestavěno.
Roku 1858 se panství ujímá Jan II. Liechtenstein, který proslul jako lidumil a mecenáš. Rok 1865 byl v kraji velmi teplý, v červenci však nastaly deště a povodeň na Šembeře způsobila protržení hrází tří rybníků pod Doubravčicemi (torzo protržené hráze je na "Rozcestí na Šembeře") a zaplavila Český Brod. Rybníky pak jž obnoveny nebyly, zachovány zůstaly až Mlýnský a Podvinný rybník před Č. Brodem.
Roku 1891 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů, jehož činnost přerušila až 1.sv. válka (po ní byl r. 1921 znovu obnoven). SDH se staral nejen o požáry v obci a okolí (kterých však mnoho nebylo), ale pořádal i četné zábavy, lidové veselice a hrál ochotnické divadlo. Prvním požárem, u kterého SDH Doubravčice zasahoval, byl požár půdy v čp. 11 u Fr. Krčmáře (25.06.1896).
Sčítání lidu, které proběhlo na černokosteleckém panství roku 1890 ukázalo, že i na venkov proniká politika. V Doubravčicích se časem ustálila strana Agrární a strana Sociálně demokratická. Na přelomu století také vznikají v kraji první kampeličky a záložny. Doubravčice nebyly výjimkou, kampelička zde vznikla v roce 1912 (zrušena byla 1952).
Roku 1898 byly zřízeny v lesích na panství tzv. Jubilejní kameny, ke 40. výročí panování Jana II. Liechtensteina. Jeden z těchto kamenů, o kterých kníže při slavnostním odhalení podotkl, že mu připomínají spíše náhrobní kameny, se nachází pod obcí, poblíž "Rozcestí na Šembeře".
DOBA 1. SV. VÁLKY
DOBA 1. REPUBLIKY DOBA 2. SV. VÁLKY V roce 1942 byl zřízen obecní rozhlas, v roce 1943 bylo rozhodnuto o zavedení telefonu do vsi. Byla zadána výstavba obecního koupaliště pod kovárnou (kde je dnes Kulturní dům!), které mělo sloužit pro děti a dospělé a další část byla projektována jako požární nádrž. nemělo chybět ani zázemí (dřevěné kabinky, občerstvení, toalety...). 1945 - vznik MNV a začátek nové historie (nejen obce)
nepravidelně se pracuje :o) |